Nejžádanější a zároveň nejdražší káva... Tou je bezpochyby Kopi Luwak, neboli cibetková káva. Jak mohlo někoho napadnout sbírat taková kávová zrna a co jí vlastně dělá jedinečnou?
Kde kdo asi ví, čím je cibetková káva zvláštní, a že její sběr je poněkud neobvyklý. Není třeba chodit kolem horké kaše, tato káva se zpracovává z trusu malé cibetkovité šelmy žijící v Asii. K původu této cenné kávy nás v minulosti dovedli domorodí kávoví sběrači. Kdyby jen tenkrát věděli, co vlastně objevili…
Co je cibetková káva?
Způsob produkce a zpracování této kávy se může nejednomu z nás zdát nevšední až poněkud nechutný. Kávovou třešeň i se slupkou musí nejdříve sníst zvířátko oviječ skvrnitý, který si do svého jídelníčku vybírá jen zralé plody, jelikož jsou nejsladší. V trávicím systému se zrna oddělí od vrchních slupek a začnou kvasit. Poté je cibetka neporušené vytráví, jelikož jsou zrna pro tohoto tvora nestravitelná. Následně tyto “kávové hromádky“ hledají sběrači a zrna se dále zpracovávají. Práce to rozhodně není jednoduchá, sběrači často musí prolézat trnitými keři a těžko přístupnými místy. Díky enzymu v trávicím traktu oviječe získávají zrna jemnější a méně hořkou chuť.
Seznamte se s cibetkou
Přesný název tohoto “kávového výrobce“ je oviječ skvrnitý. Jedná se o malou cibetkovitou šelmu, která dosahuje délky asi 90 cm a váží 2 až 5 kg. Žije převážně v jižní a jihovýchodní Asii ve vysokých nadmořských výškách, ale může se vyskytovat i v blízkosti lidí - jako například v parcích, na plantážích či v okolí farem. Nejvíce aktivní je především v noci. Co se potravy týče, preferuje hlavně ovoce a květní nektar, ale nepohrdne ani malými členovci nebo obratlovci. Oviječ je samotářské zvířátko, které je ale často pronásledované lidmi. A to nejen kvůli kávě, ale také kvůli masu, a poměrně často i kvůli škodám, které způsobuje na úrodě ovoce.
Proč se začala sbírat?
První cibetkovou kávu objevili holandští kolonialisté v 19. století v Indonésii. V této době dovezli na Indonéské souostroví kávu a začali ji zde pěstovat. Jelikož byla káva určena výhradně na prodej, měli domorodci přísně zakázáno kávu sbírat pro vlastní potřebu. Proto jim nezbylo nic jiného než prohledávat trus cibetek, které si kávovými třešinkami zpestřovaly jídelníček. Zacházeli s ní pak stejně, jako by byla sebrána přímo ze stromu kávovníku.
Další "zvířecí" kávy:
Ptačí káva
Cibetková káva je opravdu nevšední svým vznikem a chutí, ale slyšeli jste už o ptačí kávě? Zrna tzv. “Jacu Coffee“ jsou natrávena hrabavým ptákem guanem tmavonohým, který žije v jižních částech Brazílie a okolních zemích. Je velmi podobný našemu bažantovi. Vybírá si pouze ty nejzralejší plody, které pak stráví a vyloučí. Následně se sbírají stejně jako u cibetky. Chuťově vyniká plnou sladkou chutí s tóny citrusového ovoce.
Opičí káva (Monkey Coffee)
A aby toho nebylo málo, přidáváme ještě opičí kávu, za kterou stojí opice jménem makak rhesus žijící v Asii. V indických končinách se dostanou i ke kávovníkům, jejichž třešně okusuje a zrna narozdíl od cibetkové či ptačí kávy nepojídá ale rovnou plive na zem. Tato zrnka se pak sbírají a dále zpracovávají. Zrna jsou ale často poničená, jelikož při žvýkání třešně dojde k nakousnutí pecky, a proto je této kávy jen velmi malé množství.
Proč je cibetková káva tak drahá
Ačkoli se původně trus cibetek s obsahem kávových třešní sbíral jen proto, že domorodcům nezůstávala jiná možnost, jak si odnést kávová zrna domů. Dnes je ovšem takto zpracovávaná káva extrémně žádaná. Kvůli chuti a také kvůli její nízké produkci, je v současnosti nejdražší kávou na světě. Její původ je na Filipínách, kde se vyprodukuje pouze půl tuny ročně. Kávy se nesesbírá velké množství, a navíc při zpracování velmi výrazně ztrácí oproti ostatním druhům na své váze. Z 10 kg syrového zrna tak nedostanete více než 2 kg upražené kávy. Maloobchodní cena se v dnešní době pohybuje od 27 000 Kč za 1 kg.
Jak se cibetková káva sbírá a jak vlastně chutná?
Sběr cibetkové kávy není pro sběrače žádný med, a to hlavně proto, že trus cibetek se nachází převážně v horách a nejčastěji v hustém křoví, kde cibetka tráví většinu času. Zkušený sběrač nebo sběračka si dovede cibetku dokonce i vystopovat. Po nalezení hromádky se zrnka kávy omývají v horských potocích a nechají usušit na slunci. Po usušení dají zrna do dřevěného nástroje, který připomíná hmoždíř a opracovávají je paličkou. Tento proces nijak zrna neovlivní, ale pomůže je zbavit dalších slupek. Následně se zrna ručně vytřídí a mohou se pražit jako obvykle.
Chuť cibetkové kávy může připadat každému trochu jiná. Podle některých má cibetková káva chuť hořké čokolády, podle jiných zase chutná po karamelu. Někteří v ní cítí dokonce i švestky. Díky přírodnímu zpracování kávy v těle cibetek má káva silnější aroma a také chuť. Důležitou roli v udržení chuti hraje také její skladování a způsob přípravy. Rozdíl v chuti je patrný i v tom, z jaké plantáže káva pochází, jelikož se na každé pěstuje jiný druh kávovníku.
Stinná stránka kávy...
Jelikož je člověk tvor chamtivý, jsou i jiné způsoby, jak se dostat k cibetkové kávě jinak než pomocí práce sběračů ve volné přírodě. Existují farmy, které drží oviječe zavřené v klecích a nutí je jíst pouze kávové plody. Následně zrna zpracovávají a prodávají podstatně levněji. Proto, pokud si chcete pochutnat na kávě bez výčitek, vyhledávejte kávu s certifikátem etického původu, který zakazuje produkci na klecových farmách.
FERARRA Arabica 1 kg (zrnková káva)
FERARRA Crema Irlandese 250 g (mletá káva)
FERARRA Arabica 70 g (mletá káva)
FERARRA Blue Espresso 250 g (mletá káva)
Czech 
English