V dnešním článku se budeme věnovat čaji a jeho roli v literatuře. Časově a geograficky si přiblížíme první zmínky o čaji v literatuře, podíváme se na slavné spisovatele, kteří byli proslulí svou nákloností k čaji a na některé knižní hrdiny, jenž se často objevovali se šálkem čaje v ruce.
Je jisté, že pěstování čaje, jeho výroba, konzumace a zejména obchod s touto komoditou sehrál klíčovou roli v ekonomikách mnoha zemích. Ovlivnil jednotlivé kultury, aspekty společenského a kulturního života napříč všemi kontinenty. Ovšem jakou roli sehrál a sehrává čaj v literatuře si dokáže představit možná jen málokdo.
První zmínka o čaji se datuje do starověké čínské literatury. Pěstování čaje vzniklo v Číně, kde se konzumuje již více než 5000 let. Podle legendy objevil čaj čínský císař Šen Nung v roce 2737 př. n. l., když se listy čaje náhodou dostaly do hrnce s vroucí vodou. Šen Nung, který byl znám jako “Božský léčitel”, se zajímal o léčivé vlastnosti rostlin a jako první uznal zdravotní přínosy čaje.
Nejstarší známá zmínka o čaji v literatuře pochází z období dynastie Táng (Tchang) v Číně (618-907 n. l.), kde byl čaj oslavován v poezii a literatuře. Z Číny se čaj rozšířil do dalších částí Asie a nakonec do Evropy a zbytku světa. První psaná zmínka o čaji v evropské literatuře pochází z díla benátského cestovatele Marca Pola z 13. století. Role čaje se v Evropě po další staletí neustále stupňovala a upevňovala zejména díky obchodu s Čínou a vygradovala mezi 18.-19.stoletím, kdy se hojně promítala do děl britských spisovatelů.
Literární díla, věnující se čaji, nejčastěji zkoumají čaj jako surovinu. Věnují se jeho pěstování, ať už z hlediska teritoriálního, či druhového, jeho sběru, zpracovnání, způsobům přípravy a konzumace nebo jeho (pozitivním) účinkům na lidský organismus. Čaj byl ale také v dílech využíván symbolicky, nejčastěji k vyjádření pohostinnosti, pohodlí, rafinovanosti, společenského statusu a třídy.
V Číně byl čaj slaven v poezii a literatuře pro jeho uklidňující a osvěžující účinky a byl spojován s konfuciánskými hodnotami respektu, harmonie a ctnosti. V Japonsku je čaj zase úzce spojen s čajovým obřadem, kulturní praxí, která ztělesňuje estetické principy jednoduchosti, klidu a respektu. No a na druhé straně polokoule je čaj spojován s konceptem “odpoledního čaje”, jakýmsi společenským rituálem, který vznikl v 19. století a stal se populárním kulturním fenoménem. Jeho všestrannost a významnost ho učinily populárním tématem pro spisovatele po celou historii a jeho role v literatuře je důkazem jeho trvalé kulturní významnosti.
Mnoho literárních osobností v průběhu historie „podlehlo“ konzumaci čaji a svou vášeň se nebáli přenést i do svých děl. Mezi nejznámnější osobnosti patřili např.:
- Jane Austenová. Austenová byla velkou milovnicí čaje a často zmiňovala čaj v jejích románech, jako je “Pýcha a předsudek” či “Emma”.
- Charles Dickens. Dickens byl také velkým nadšencem čaje a bylo známo, že si dává šálek čaje při psaní. Dokonce o čaji napsal i v románu “Bleak House”.
- Agatha Christie. Christieová měla ráda šálek čaje při psaní svých detektivních románů. Ve skutečnosti je její slavný detektiv Hercule Poirot často viděn, jak pije čaj v jejích románech.
- Lu Sün. Tento čínský spisovatel byl proslulý jeho láskou k čaji a psal o něm v jeho dílech, včetně jeho eseje “O čaji”.
- Macuo Bašó. Tento slavný japonský básník a esejista byl také nadšencem čaje a psal o něm v jeho haiku a dalších dílech.
A když už je řeč o spisovatelích, není od věci zmínit i některé knižní hrdiny, úzce spjaté s konzumací čaje. Kdo by např. neznal Sherlocka Holmese, slavného detektiva z příběhů Sira Arthura Conana Doylea, jenž je často zobrazován, jak si vychutnává šálek čaje při práci na případu. Nebo:
- Bilba Pytlíka z Tolkienova „Hobita“,
- Hercula Poirota, fiktivního detektiva z románů Agathy Christie,
- Marillu Cuthbertovou z knihy “Anna ze Zeleného domu” od L.M. Montgomeryho, známou pro svou lásku k čaji a jejími přísnými pravidly jeho přípravy.
- Králíčka Petra, nezbedného králíka z knih od Beatrix Potterové, známého svou náklonností k heřmánkovému čaji nebo třeba
- Sira Johna Falstaffa ze Shakespearových her, který je často zobrazován při pití horkého nápoje (můžeme spekulovat o tom, zda se jednalo o čaj či nikoliv, neboť čaj v Anglii v této době ještě neexistoval).
Celkově je čaj ve spojení s literaturou bohatým a fascinujícím předmětem, který nabízí pohled na vzájemný vztah mezi kulturou, literaturou, historií a identitou. Zdůrazňuje důležitost čaje jako kulturního symbolu i globální komodity, stejně jako výzvy a příležitosti mezikulturní komunikace a výměny.
English 
Czech