Nepředvídatelné počasí, vysoké teploty, sucho či nepravidelné srážky – to a další klimatické změny významně dopadají na kávový průmysl. V současné době se odhaduje, že pokud se klima bude měnit stejně rychle jak doposud, může dojít za
20-30 let ke zničení až poloviny vhodné půdy pro pěstování kávy.
Už v současné době farmáři zaznamenávají snížení úrody
a to hlavně kvůli rostoucím teplotám a nepravidelným srážkám. Období sucha trvá déle a tím je také podpořen vyšší výskyt škůdců a kávových nemocí, které rosliny napadají.
Změna a posouvání regionů
Klima se rychle mění a s ním i vhodné podmínky pro pěstování kávy. Následkem toho dochází ke změnám míst, kde je možné kávu pěstovat.
Kávovníky vyžadují specifické klimatické podmínky pro svůj růst. Potřebují mírné teploty s teplejšími dny a chladnějšími noci, správnou vlhkost, vymezené období děšťů a vymezené období sucha.
Takové podmínky poskytuje oblast známá jako “kávový pás“, která se nachází mezi obratníky Raka a Kozoroha, kde sídlí cca 70% producentských zemí. Vzhledem ke změně klimatu se však země vhodné pro pěstování kávy do budoucna přesunou mimo tento pás a tím by mohlo dojít ke ztrátě významné části produkce.
Současně kvůli potřebě získat nové vhodné oblasti pro pěstování kávy dochází ke kácení původních pralesů, které jsou důležitou součástí globálního klimatického systému a biologické diverzity.
Škůdci a kávové nemoci
Kvůli rostoucí průměrné teplotě se na kávových pozemcích čím dál více daří škůdcům a nemocím, které kávovníky napadají. Jedná se hlavně o Rez kávovou a Zavíječe kávového.
Rez kávová je označována jako světově největší nepřítel kávovníku. První zmínky o této nemoci se objevily v polovině 19.století v Keni. Odtud se roznesla do celého světa.
V plné síle se ukázala na Srí Lance v roce 1867, kde kávová rez drasticky snížila počet kávových farem a to o celých 96 %. Následně zasáhla i další státy jako Indii, Sumatru, Jávu či Filipíny. Tato událost je známá jako “Cejlonský kolaps“. Rez napadá listky kávováníků, zamezuje fotosyntéze a tím způsobí úhyn rostlin. Výnosy rostlin může snížit až o 80 %.
Zavíječ kávový je hmyz, který se živí kůrou a vnitřní části kávovníku. Larvy zavíječe se živí tkáněmi kávovníků a mohou tak poškodit jak plody, tak i samotné stromy. Mimo jiné je také roznašečem kávových nemocí.
Nepředvídatelné počasí
Klimatické změny způsobují, že je naše planeta teplejší, ale také zároveň narušují “vzorce chování“ počasí, na které jsme historicky zvyklý. Káva ke svému růstu potřebuje ideálně stálé počasí, bez velkých změn, jako je například oddělené období dešťů a sucha. Dochází také ke změně povětrnostních podmínek, které způsobují prudký silný vítr či záplavy. Všechny tyto náhlé změny vedou k dřívějšímu kvetení kávovníků, nerovnoměrnému zrání plodů a prodlužování sklizní.
Doprava
Doprava kávy od výrobce do jiných zemí vyžaduje z velké části lodní dopravu. V důsledku změny klimatu ale dochází k tání ledovců a tím celosvětově stoupá hladila moří, což velmi zásadně ovlivňuje přepravní kanály. Dochází k přesměrování dopravy a snížení produktivity, což může zapříčinit zpoždění dodacích lhůt a také nárůst cen.
English 
Czech