Zpátky do školy z pohledu žáka i rodiče
Návrat do školy očima žáka
Krátké shrnutí pocitů studenta na konci srpna – smíšené emoce, rozpor mezi radostí z kamarádů a obavou z povinností.
Z prázdnin zpátky do lavic! Konec volna, zpět do reality.
Prázdniny utekly jako voda. Ještě před chvílí jsem seděl na dece u vody, scrolloval Instagram a plánoval, co podnikneme s kamarády. A najednou je tu konec srpna a všichni okolo mluví jen o jednom návrat do školy. Jako student mám smíšené pocity. Na jednu stranu se těším, že uvidím kamarády, na druhou stranu si nejsem jistý, jestli jsem připravený znovu skočit do toho kolotoče učení, testů, vstávání a domácích úkolů.
Nový školní rok, nové výzvy
Dva měsíce jsem měl úplnou pohodičku, žádná škola, jenom ponocování, pozdní snídaně, žádné povinnosti. A najednou si zase musím zvyknout na školní režim. Bude to šok, každé ráno vstávat v 6:30. Sedět ve škole, mít hodiny matiky, opět ty diktáty z češtiny, dějepisné testy… zní to jako noční můra, ale vlastně je to každoroční rutina.
Navíc mám trošku strach, protože letos přecházím do vyšší třídy. Na druhém stupni budou učitelé náročnější, očekávání větší a známky důležitější. Rodiče mi pořád říkají, že si musím „máknout“, abych měl dobré vysvědčení a mohl jít na dobrou školu. A i když to myslí dobře, tlak je někdy fakt velký. Nechci je zklamat, ale taky nechci ztratit sám sebe v tom všem učení.
Těšení na kamarády a novinky
Na co se ale při návratu do školy opravdu těším, je že zase uvidím spolužáky. Spolu jsme toho už tolik zažili a po dvou měsících máme co dohánět. Kdo byl kde na dovolené? Kdo má nového kluka/holku? Kdo má nový mobil nebo změnil styl? Je to jako sociální restart. A taky mě vždycky zajímá, jací budou noví učitelé, kdo s kým bude sedět a jestli se ve škole něco změnilo. Nová jídelna, opravená tělocvična, nebo nový učitel.
No a pak jsou tu samozřejmě školní pomůcky. Mám nový batoh, sešity s různými motivy a taky barevné fixy, které snad aspoň chvíli vydrží (protože si v hodině hrozně moc rád kreslím). Rodiče z toho moc nadšení nebyli, hlavně z té ceny, ale nakonec jsme se domluvili.
Shrnutí žákovského pohledu
Prostě a jednoduše návrat do školy není úplně moje nejoblíbenější věc, ale taky to není konec světa. Je to prostě další začátek, nový školní rok, nové příležitosti, nové výzvy. A hlavně za deset měsíců jsou zase prázdniny!
Návrat do školy očima rodiče
Zpátky do školní reality. Aneb co znamená návrat do školy pro rodiče?
Z prázdninového módu do režimu
Když se řekne „zpátky do školy“, vybaví se mi jen dvě věci – shon a nervy. Už od půlky srpna se začíná stupňovat napětí. Dítě ještě v prázdninovém módu, já už s hlavou plnou seznamů, co všechno je potřeba zařídit. A ten seznam je každoročně stejný: batoh, přezůvky, pouzdro, sešity, obaly, pastelky, kružítko… A samozřejmě oblečení, protože přes léto zase vyrostl o pět centimetrů.
Začíná to už v srpnu – seznamy, nákupy, plánování, stres.
Nakupování školních pomůcek není levná záležitost. I když se snažím plánovat a využívat slevy, náklady se snad každý rok zvyšují. A když už máme všechno doma, následuje další fáze – příprava dítěte na režim. Po dvou měsících, kdy si syn chodil spát, kdy chtěl, a ráno si klidně přispal do devíti, je najednou potřeba vstávat brzy. Zase si zvyknout na budík, ranní rutinu a školní povinnosti. Není to lehké ani pro mě, ale ani pro něj.
První školní den je plný emocí - radosti, nervozity, nostalgie ale i obav
Když už tedy máme sehnané věškeré potřebné věci, tak přichází samotný první školní den. Vždycky mě dojímají ty chvíle, kdy děti vyrazí s novým batohem, upravené, trochu nervózní, ale zároveň natěšené. Když si vzpomenu na své vlastní školní začátky tak mám takovou směs pocitů jako je hrdost, nostalgie i obavy zároveň. Co když se mu nebude dařit? Co když mu nebude vyhovovat nový učitel? Co když bude pod tlakem?
Rodičovská podpora a motivace
Být rodič školáka znamená být neustále ve střehu. Každý týden sledovat Bakaláře nebo jiné školní aplikace, podepisovat úkoly, kontrolovat domácí úlohy, chodit na třídní schůzky. A zároveň je důležité najít rovnováhu mezi kontrolou a důvěrou a zároveň zůstat dítěti oporou. Je důležité nechat dítě dělat chyby, ale zároveň musím být nablízku, abych mu mohla být nápomocna, když bude potřebovat pomoct s jejich nápravou.
Velkou výzvou pro rodiče je také motivace. Jak ho navést k tomu, aby se učil pro sebe, ne jen pro známky? Jak ho podpořit, když mu něco nejde? A jak ho pochválit, když se snaží, i když to není perfektní? To jsou otázky, které si kladu každoročně. A přiznávám se že někdy je těžké neporovnávat ho s ostatními nebo dokonce s vlastními představami o tom, jak by „to mělo být“.
Shrnutí rodičovského pohledu
Školní rok není jen a pouze o známkách. Je to období, kdy dítě roste nejen fyzicky, ale hlavně lidsky. Učí se překonávat překážky, navazovat vztahy, zvládat stres i zodpovědnost. A moje role jako rodiče je být mu v tom všem průvodcem, ne soudcem.
Nakonec si vždy uvědomím, že i přes všechen ten shon a stres, je to velice důležité a krásné období. A i když to není vždy jednoduché, stojí to za to. S každým rokem vidím, jak se z mého dítěte stává dospívající člověk, který má své vlastní sny, názory a cestu. A já jsem vděčná, že můžu být součástí jeho příběhu, ikdyž to občas znamená stát u domácího úkolu z matematiky ve 21:30 večer.
Závěr - dva pohledy a jeden cíl
Návrat do školy je tedy událost, která má dvě tváře – jednu dětskou, plnou emocí, očekávání a obav. A druhou rodičovskou, plnou povinností, organizace a podpory. A přestože každý vnímá začátek školního roku jinak, jedno mají společné – je to nový začátek.
